Vychovávejte své syny jako chlapy, ne jako sociofobní posery

Proč jen syny a ne dcery? Odpověď je jednoduchá, byť možná pro někoho překvapivá – ženy v dnešní době nemají problém nebýt sociofobní poserové, zatímco muži se jimi velmi ochotně stávají.

Připravuju obsáhlejší a hodně zajímavý článek o tom, jak se vědci pokusili na experimentálním pokusu s komunitou určitých zvířat simulovat naše dnešní podmínky (hojnost, absence nedostatku), aby viděli, kam takový stav ve společnosti z dlouhodobého pohledu vede, ale na ten se můžete těšit až za pár dní.

Nicméně toto téma s tím částečně souvisí, především ve spojení se sociofobií. Proč dneska stále víc mladých mužů nemá potřebu chodit ven a raději sedí doma, hrají hry a sledují porno? Od nikoho nic nepotřebují, dokáží si totiž vše důležité obstarat sami.

Výsledek? Muži, kteří už ale s mužstvím a tím, co to obnáší být opravdu chlapem, nemají vůbec nic společného. Na dívku se ze strachu sotva podívají, neví, co se svým životem a uživit rodinu by nedokázali ani ve snu.

Možná, že problém leží ve vzorech. Zatímco i já a moje generace jsme ještě pořád vyrůstali na Stallonem, Schwarzeneggerovi nebo Van Dammovi a našimi vzory byli nabouchaní zpocení hrdinové, dneska všichni vzhlížejí spíš ke zženštilým paničkám typu Biebera nebo One Direction, kteří nosí pomalu víc make-upu než jejich ženské protějšky.

Moje rada (prosba) je jasná – nenechte své potomky, aby takhle dopadli. Představte jim opravdové mužské vzory, které má smysl následovat a nenechte je zapadnout do nějaké mainstreamové žumpy. Nemusí to být zrovna hrdinové old school akčňáků, ale dejte jim do života aspoň určitou úroveň vkusu, aby je nepolapil každý blivajs, na který narazí a kterým se nechají volně inspirovat.

Děláte to i sami pro sebe. Asi jen málokdo chce vidět svého potomka, jak je ve 25 letech pořád celé dny zavřený ve svém pokoji u vás doma a žije spíš ve virtuální realitě, než ve skutečném světě.

A na závěr ještě jedna věc k zamyšlení – tenhle problém se samozřejmě týká zejména mladých mužů v západní společnosti. V takové Africe, nebo Iráku s tím z očividných důvodů zdaleka takový problém nemají. Tam jsou mladí muži naopak více než ochotni vzít život do svých rukou, jak se ostatně nyní můžeme v praxi přesvědčit