[Téma dne] Kašlete na sebe? Doktoři vám nepomohou

Mám kamaráda, který se pohybuje v lékařském prostředí a přichází do kontaktu s pacienty, kteří trpí nadváhou. Vždy, když spolu mluvíme, tak se dušuje, ať si jím, co chci, ale ať se proboha aspoň pravidelně hýbu.

Lidé dnes žijí v zažité iluzi, že když jim cokoliv je, zajdou si k lékaři, ten jim dá prášky a tím celá záležitost hasne. U obézních lidí to však takto vůbec nefunguje, léčba obezity vyžaduje proaktivní pacienty, kteří mají chuť něco se sebou dělat.

Praxe je však místo toho tristní. Teenageři, vážící 120 a víc kilo, přichází do ordinace s tím, že oni si sednou, založí ruce a doktor by měl konat. Chtějí prášky, chtějí, aby s nimi lékař cvičil na rehabilitacích, ale sami jakoukoliv aktivitu odmítají.

Pilulky jako Paralen, nebo antibiotika nás všechny uvedly do iluze, že na každý nešvar v těle existuje zázračná bílá pilulka, která všechno vyřeší za nás. V realitě se ale díky tomuto mylnému přesvědčení můžeme dostat do situace, kdy už nám nepomohou ani ty nejsilnější léky.

Jakmile překročíte zdravotní Rubikon, není cesty zpět

Teď nemám na mysli zrovna strašáka číslo jedna, rakovinu. Existuje nespočet dalších způsobů, jak si nezodpovědným přístupem ke svému tělu lze nevratně poškodit zdraví v jakémkoliv věku. Mladí lidé, kteří dnes vyrůstají na fast foodech a ve 14 končí u lékaře, protože mají 140 kilo, vysoký tlak, podezření na cukrovku a problémy s klouby jsou pravděpodobně tím nejhorším odstrašujícím příkladem.

Nejen proto, že jsou mladí a měli by naopak překypovat energií, protože mají celý život před sebou, ale proto, že si dokázali téměř zlikvidovat metabolismus za pouhých 5-8 let, kdy praktikovali životní styl lhostejný k vlastnímu zdraví. Za stejnou dobu takového výsledku dokáže dosáhnout kdokoliv a třeba z cukrovky vám dnes stále nikdo a nic definitivně nepomůže.

Opět se dostáváme k tématu života jakožto investice. Je to velmi jednoduché, pokud se nebudete zajímat o své tělo, budete jako investor, který svůj kapitál bez přemýšlení rozhází, kam ho napadne, aniž by se o cokoliv zajímat. Pokud se nebudete starat o svůj mozek, trénovat ho a bát se učit nové věci, nevratně zakrní.

Někteří staří psi se novým kouskům učí bez problémů

Víte, proč se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš? Protože většina starších lidí má za sebou klidně až několik dekád stejného jednolitého přemýšlení. Naposledy dali mozku zabrat ve škole a od té doby jedou stereotyp, který moc přemýšlení nevyžaduje. Vezměte si ale takové špičkové lékaře. Někteří jsou ještě v 70 schopní operovat, perfektně jim to myslí a nebrání se novým postupům.

Proč? Protože v neustálém učení a přemýšlení žijí celý život, díky čemuž svůj mozek udržují vitální a plně funkční. Rovněž mají prakticky nulovou šanci, že se u nich vyskytne roztroušená skleróza, nebo Alzheimerova choroba.

A ne, s tímto vám nepomůžou ani křížovky, ani sudoku. Protože jakmile se oba tyto hlavolamy (a jakékoliv jiné) naučíte, budete je zvládat levou zadní „na půl plynu“. Jediným způsobem, jak si udržet mozek vitální, je opravdu neutíkat před novými věcmi, učit se nové jazyky a neustále mysl zatěžovat novými, dosud nepoznanými problémy.

Není to jednoduché a devíti lidem z deseti se do toho „nechce.“ Bez nadsázky ale můžeme říct, že vytrénovaný mozek je pro celkové zdraví a dlouhý kvalitní život minimálně stejně důležitý jako vytrénované tělo.