Peníze vs Nesnesitelná spolupráce

Mít super klienta, který vám za spolupráci nabídne více než uspokojivou částku, to je vždycky důvod k radosti. Jenže lidé jsou různí a není vůbec žádnou výjimkou, že vás časem přestane z různých důvodů spolupráce bavit. Možná vás dokonce začne štvát, jenže za ty peníze bude teoreticky pořád stát. Jak se v takové situaci rozhodnout?

Když navazujete novou spolupráci, nikdy nemá smysl dávat výhradně na první dojem, ba ani na dojem z prvního měsíce či dvou. Jasně, první dojem se pořád proklamuje, všichni na něj údajně dávají, ale co je výsledkem? Každý druhý z nás má potřebu se ukazovat a na něco si hrát, aby toho druhého přesvědčil, že je někdo.

Ono může na začátku vše vypadat přímo pohádkově, ale různí lidé různě reagují na změny. Někoho k nepoznání změní úspěch, někdo zase špatně nese stres a nepříznivé výsledky. Ať už vaše práce bude mít jakýkoliv dopad, může se váš původně příjemný a bezproblémový spolupracovník rychle změnit k nepoznání.

Co dělat, je každému jasné … poslat takového člověka do patřičných míst. Jenže, co když vám na druhou stranu vyhovuje částka, kterou za tuto práci každý měsíc inkasujete? Možná je to polovina vašich celkových příjmů, možná dokonce víc, takže přijít o tuhle sumu se vám jen tak nechce.

Zde se do jisté míry projeví vaše nátura. Někdo je ochoten pro peníze zatnout zuby, někdo zkrátka potřebuje k práci konkrétní podmínky, jinak se balí a odchází.

Můj názor je jasný – určitá vzájemná chemie musí fungovat nejen ve vašem soukromí, ale i ve vaší práci. Když to neklape s protějškem, dříve nebo později vás to tak jako tak přestane bavit. No, a když máte s někým dělat byznys, nebo něco smysluplného tvořit, musí to klapat úplně stejně.

Neříkám, ať děláte byznys jen s lidmi, kteří vám dokonale sednou. Ale počítejte s tím, že s někým, na kom vám vadí milion věcí, to dlouhodobě stejně nepůjde. Buď vám stále víc poleze krkem, nebo polezete krkem vy jemu, když mu budete to, co se vám nelíbí, neustále vyčítat.

Nechci tady úplně vytahovat přirovnání k nejstaršímu lidskému řemeslu, jenže ono se to docela hodí. V podstatě je to otázka toho, jak moc si sami sebe vážíte. Někdo je ochoten obrazně řečeno „trpět“ za to, že si slušně vydělá, byť se mu to nebude líbit a nebude šťastný.

Já stojím za tím, že budu raději pracovat za méně, ale s člověkem, který mi perfektně sedí. Může to působit arogantně, ale takhle mi to vyhovuje. S někým takovým máte totiž do budoucna mnohem větší potenciál někam to dotáhnout a tím pádem konec konců i víc vydělat. Kdežto pokud vás někdo pravidelně vytáčí, protože má blbé kecy, blbou náladu, nebo je to arogantní egoista, jen těžko budete hledat motivaci a chuť opřít se do práce i za zajímavé peníze.

Vše má svoje hranice, něco se ještě tolerovat dá, něco už nezachrání ani peníze. Jak to máte vy? Nevadí vám v byznysu trocha „Itálie“, nebo potřebujete mít k ruce vždy pouze lidi, se kterými si perfektně rozumíte? A šli byste do lukrativní spolupráce s hodně zajímavým finančním ohodnocením, pokud by to bylo s někým nesnesitelným?