Nikdo nepřizná, že miluje peníze. Všichni jsou ale strašně naštvaní, když jich ostatní mají víc

Nevím proč, ale přijde mi, že právě ti lidé, kteří prohlašují, že nepotřebují moc peněz, jsou skromní a spokojí se s málem, takže jsou podle svých slov vlastně maximálně spokojení, patří zároveň k těm, kdo nejvíc nadávají na všechny ty „pracháče“. Není to ve výsledku tak, že peníze tajně milujeme úplně všichni.

Peníze jsou super věc – koupíte si oblečení podle svého gusta, technologické vymoženosti podle svého gusta, postavíte dům podle svého gusta a vedle něj zaparkujete auto podle svého gusta. Teoreticky řečeno byste pro tyto věci peníze vůbec nepotřebovali, protože byste si je prostě vyrobili/postavili sami.

V dnešním světě je ale něco takového absolutně nepředstavitelného – není na to čas. Proto každý volí raději firmu/výrobce/distributora, kterému zaplatí a má klid. Peníze jsou tedy vlastně zcela nepostradatelné. Ano, nějaký aktivista může prohlašovat, že nic nemá, nic mu nepatří a stejně si krásně žije. Zkuste ale s takovým přístupem založit rodinu a vychovávat děti …

Osobně jsem nedávno ve vydělávání a utrácení peněz našel pro sebe zase nový rozměr – vydělávat peníze mě baví proto, že pak můžu jít a dát je někomu šikovnému, kdo z nich zase bude mít radost, protože půjde a koupí si to, co chce zase on a takto ten kolotoč s původně mými penězi může pokračovat donekonečna.

Stačí k tomu jediná věc – jít a koupit si, co chcete (samotné vydělávání peněz jako překážku bych pominul, protože to není nepřekonatelná překážka a asi nikdy v lidské historii neměl obyčejný člověk větší šanci a příležitosti zbohatnout kdykoliv, kdy se mu zachce něco pro to udělat). Pokud to navíc berete tak, že svým utrácením pomáháte de facto i České republice/Slovenské republice, nebo jiné zemi, ve které zrovna žijete a kterou máte rádi, je ideální vydělávat zahraniční peníze a utrácet je tady – berete kapitál třeba ze Spojených států a zpětně ho vkládáte do naší země. Tím pádem má pro vás vydělávání zase další, vyšší rozměr.

Možná jsem ještě moc mladý, ale nevěřím nikomu, kdo říká, že peníze nepotřebuje a peníze neřeší. Zkusil jsem si, jaké to je, když nemáte finanční situaci vyřešenou a nevíte, jestli peníze budou, nebo ne. A pak jsem si zkusil, jaké to je, když máte esenciální výdaje vyřešeny a můžete žít s lehkostí toho, že do jisté míry finance zkrátka neřešíte (víte, že budete mít bez problémů kde bydlet a co jíst). Psychologická pohoda, kterou přináší ten druhý stav, je sama o sobě k nezaplacení.

Pohodovou neděli přeje všem Tomáš Durčák