[Motto pro dnešní den] „Studentský syndrom může být zabijákem i pro někoho, kdo nikdy nestudoval.“

Možná vás studia nikdy ani nelákala a přesto můžete trpět studentským syndromem. Jde totiž o psychologický pojem, který se vztahuje na chování, nikoliv konkrétně na studenty. O co jde? Možná už někteří tušíte.

Představte si situaci, že vyučující v říjnu zadá pro každého studenta projekt. Zadání je náročnější a výsledný produkt má být propracovaný, a tak dostanou všichni termín do vánočních prázdnin. Kolik studentů začne na projektu dělat ještě v říjnu? Kolik v listopadu? Kolik na začátku prosince? A kolik 20. prosince? Už chápete.

Rozhodně nejde o výmysl, protože tento syndrom byl dokázán hned v několika psychologických studiích za účasti různorodých tříd ze středních a vysokých škol. Jeho podstata se může na první pohled zdát smysluplná, avšak má jeden základní kámen úrazu.

Logika velí, že zabývat se prací s termínem na Vánoce v říjnu, listopadu či první polovině prosince je hloupost. Teoreticky ano, avšak platí to tak pouze pro školu. Když si totiž projekt vyhotovíte ještě v říjnu, nemáte zdánlivě oproti ostatním, kteří jej udělají na poslední chvíli, ve škole žádnou výhodu.

Problém nastává, jakmile propadnete tomuto chování mimo školu a nedej bože ve vlastním byznysu. Není to vůbec nic těžkého a mnoho lidí si tento zvyk sebou přenese ze studií i do zaměstnání. V praxi ale studentský syndrom na rozdíl od školy tvrdě narazí.

Sice se totiž bojíte selhání, a tak nakonec začnete přece jen něco dělat, když už jde do tuhého, ale zároveň nemáte nikdy šanci být vítězem. Ten by totiž začal na práci dělat možná ještě v den jejího zadání. V praxi se vám nikdy nevyplatí čekat například se změnou ve firmě až do doby, kdy už to opravdu hoří, a nemáte na výběr. Čím dříve vše potřebné zvládnete, tím dříve se můžete posunout dále.

Úspěšný den všem přeje Tomáš Durčák