[Motto pro dnešní den] „Přílišná poslušnost je známkou slabosti.“

Poslušný člověk nemusí být nutně někdo stoprocentně submisivní, kdo nad sebou potřebuje nadřízeného. Bude to vždy někdo, držící se striktně společenských pravidel, což jej z dlouhodobého pohledu bude konstantně nejen připravovat o čas, ale i oslabovat.

Když jsem se v posledních letech setkal se svými bývalými spolužáky ze ZŠ a SŠ, šokovalo mě, kolik z nich bez obalu přizná, že je škola, kterou studují třeba už třetím rokem, vůbec nebaví. Někdo ji dělá kvůli rodičům, někdo, protože neví, co jiného dělat, a taky aby rodiče neměli řeči.

Ale proč zase mířit jen na mladou generaci, když lidé, kteří jsou ochotni trávit hodiny s někým, s kým si nemají co říct jenom proto, že je to slušné, jsou všude. Nevím, jak vás, ale mě to fascinuje. Fascinují mě všichni lidé, kteří jsou tak bohatí, že si mohou dovolit plýtvat časem. Ale snaha vykouzlit na tváři falešný úsměv pro někoho, koho máte v nitru na háku, protože se to sluší a patří, to je tedy něco.

Čím jsem starší, tím víc si osobně vážím upřímných lidí, kteří mi do očí řeknou, že si se mnou nemají o čem povídat oproti těm, co zkoušejí všelijaké trapné hry, abych si o nich třeba náhodou nemyslel něco špatného.

Můžu si jen domýšlet, kolik energie to asi stojí, když se snažíte s každým vyjít a usmívat se i tehdy, kdy to nemyslíte vůbec upřímně. Jedno však vím s jistotou – pro mě příliš mnoho.

Úspěšný den všem přeje Tomáš Durčák