[Motto pro dnešní den] „Pouze někteří lidé dovedou snést blahobyt u druhých.“

Možná funguje zavedené společenské přesvědčení, že každý, kdo má peníze, si je vydělal minimálně na hraně zákona, protože jinak to přece nejde. Neříkám, že jsou všichni boháči svatoušci, a když mě na křižovatce málem sestřelí blázen v novém BMW, taky kleju, ale problémem je spíš to házení všech do jednoho pytle.

Už jen obecná charakteristika podnikatele je v očích veřejnosti taková, že jde o člověka, který má hromadu volného času a peněz. Jednou za čas sejde na kávu v obchodním středisku se svým známým, vymění si s ní faktury a tím to hasne. My, kteří jdeme dobrovolně každý den přes osmihodinovou pracovní dobu, si pak přirozeně připadáme jako hlupáci.

Nikdo nevidí povinné odvody, daně, fakt, že většina zisku jde zpět do byznysu jako reinvestice, a pak si lidé klepou na čelo, když hovoříme o šetření, protože „přece vyděláváš balík ne?“ Vlastně to nelze mít okolí za zlé. Téměř každý z nás má o něčem zkreslenou představu, protože nevidí, jaká je skutečnost.

O majiteli prostorného dvoupatrového domu s velkou zahradou také leckdo řekne, že má asi perfektní život. Přitom nevidí náklady a práci, kterou takový dům pravidelně spolkne, a na kterou je přirozeně potřeba mimo základní životní potřeby vydělávat.

Já obecně lidem jejich úspěch a peníze přeju. Ti, kteří si je nezasloužili, stejně nikdy skutečné štěstí nepocítí a ti, kteří ano, těm nezbývá, než poděkovat za to, že vydělané peníze zdaní (aspoň trochu :-P) a utratí tady v ČR. Nevěřím ale na fakt, že řešení majetku cizích lidí mi pomůže zvýšit můj vlastní majetek, takže se závisti obloukem vyhýbám.

Mějte úspěšný a ziskový den!

Tomáš Durčák