[Motto pro dnešní den] „Nic nedáváme tak ochotně jako radu.“

Zkoušeli jste někdy sledovat někoho ve špatné situaci a mlčet? Někoho, kdo podle vašeho prvotního úsudku jednoznačně potřeboval poradit. „Vždyť se trápíš, nejde ti to, ukaž … dej to sem!“. Povrchní záměr je v takové situaci vždycky dobrý. On to neumí – já to umím – ukážu mu to a budeme to umět oba.

Pokud ale vycházíme z předpokladu, že každý člověk je už v okamžiku svého narození připraven na všechno, co jej může v životě potkat, pak takové jednání ztrácí smysl. Naší horlivou pomocí mu de facto říkáme, že v jeho schopnosti nevěříme, a proto mu raději dáváme pomocnou ruku i ve chvíli, kdy o ni ještě sám nežádá.

Úspěšný den všem čtenářům přeje Tomáš Durčák