[Motto pro dnešní den] „Jak poznat, že žijete hodnotný život? Měl by stát za vyprávění.“

Také nemáte rádi literární či seriálové braky? Všichni na ně koukají, přesto stojí za nic. Jenže když jde údajně o ty „příběhy ze života“, neznamená to pak, že takový život je rovněž brak? Úspěch takových výtvorů zaručuje to, že se s těmi příběhy lidé ztotožní. Může ale být něco horšího, než když se můžete ztotožnit s opravdu hloupým životním příběhem?

Naproti tomu převyprávěné životy některých zajímavých lidí dostávají hromady cen od literárních až po ty filmové. Když se ohlédnete zpět, měli byste také být schopni vidět zajímavé momenty, které stojí za to převyprávět.

Stejně tak byste měli být schopni odpovědět na otázku: „Co je nového?“. Stále častěji se setkávám ve svém okolí s odpovědí: „Hele, nic moc.“ Když někoho vidím denně, dejme tomu, ale že by se třeba za měsíc stalo jen „nic moc“, to mi přijde zvláštní.

Problém bude asi ve statickém opakujícím se životě, kde opravdu není moc prostoru pro nové věci. Možná tak na konci roku o Vánocích, nebo v létě na dovolené. Zbytek okolo je však jen stejná, opakující se práce třeba někde v kanceláři, kde se „nic moc“ nového skutečně neděje.

Tomáš Durčák