[Motto pro dnešní den] „Děti mají dostat takové bohatství, o které by nepřišly, ani kdyby se při ztroskotání zachránily nahé.“

Citát, který mne zaujal. Nejen proto, že vyzdvihuje dnes značně upadlou výchovu dětí, ale především upozorňuje na dopady tzv. rozmazlování, nebo-li zanedbaného zájmu o potomstvo. Když se budeme bavit o majetnějších podnikatelských rodinách a jejich přístupu k dětem, všímám si dlouhodobě dvou základních trendů. Prvním je tvrdý, ale férový a milující přístup.

To znamená, že je dítě odmalička učeno zodpovědnosti a pracovitosti – něco chceš – musíš mít prostředky – ty získáš prací. Tato výchova rovněž velmi dobře učí naše ratolesti pochopit, že člověk si mnohem víc váží věcí, které si koupí za vlastní, odpracované peníze. V 18 letech už je takový člověk schopen postarat se o domácnost, nebo je na něj převedena povinnost starat se například o chatu/jiný pozemek.

Naproti tomu však existují lehce zanedbávané děti, kterým pak rodiče své špatně poskládané priority kompenzují tím, že je doslova utopí ve všem, po čem jen touží. A už to dávno není láska. Vztah mezi takovými rodiči a jejich dětmi funguje čistě skrz materialistické věci a jinak je zcela chladný, což si možná mladý člověk v onu chvíli neuvědomuje, ale s věkem zjistí, že to nebyl vztah ani milující, ani tvrdý a už vůbec ne fér.

Pohodový zbytek víkendu všem přeje Tomáš Durčák