[Motto pro dnešní den] „Bez nehod, útrap a škod nikdo z nás neprojde životem.“

Pěkný citát od Aischyla, zakladatele evropské divadelní tradice, který žil před 2500 lety. Už tehdy však věděl, že život je jedna velká horská dráha, kde se bez ohledu na peníze, lásku či štěstí nikdo donekonečna neveze jen ve výšinách. Po krátkém přemýšlení a trošce studia mi došlo, že on ve své době zřejmě tuto životní pravdu přijímal poměrně dobře.

Jako téměř každý tehdejší Řek totiž věřil, že svět řídí božská spravedlnost. Řekl bych, že při takové mentalitě plnily negativní věci v jeho životě vlastně pozitivní funkci. Vždy jej donutily přemýšlet, zda není vyšší mocí trestán za něco špatného, co udělal/dělá. Z dnešního pohledu si řada ateistů ohledně bohů a božstev klepe na čelo, zatímco vědci, archeologové a řada dalších odborníků „bezpečně“ vyvrátili některé nejstarší legendy hlavních světových náboženství a zpochybnili i existenci Boha jako takového.

Určitě se nechci pouštět do náboženské debaty, ale když jsem došel k tomu, že Aischylos možná ve svém životě (nebo aspoň jeho části) vše negativní přijímal velmi chytře, vyskočila mi ze vzpomínek jedna skvělá věta k zamyšlení z osobního rozvoje, kterou jsem před pár lety četl:

„Pokaždé, když život přinese něco špatného, neptejte se sami sebe, proč se tohle děje ZROVNA VÁM, ale začněte hloubat nad tím, proč se to děje PRO VÁS.“

Tohle mimochodem doporučuji zkusit v  situacích, kdy si to můžete dovolit. Uvažovat o na první pohled negativních a otravných věcech jako o něčem, co je vlastně zkouškou, která nás má donutit přemýšlet a někam se posunout, to vážně dokáže divy. Najednou mi vlastně i to náboženství a víra dává zase o trošku větší smysl a tenhle příklad s dramatikem antického Řecka krásně dokazuje, jak přínosný může aktivní duchovní život být.

Ostatně, lidé Antiky v podstatě objevili drtivou většinou všech mouder a životních pravd, které se z jejich citátů lidstvo učí dodnes. Navíc k tomu nepotřebovali vůbec nic moderního – jenom se sami sebe dokázali správně ptát.