Archiv pro rubriku: Osobní rozvoj

Kdo ještě vzpomíná na Muhammada Aliho?

Vzpomenete si ještě na to, že letos zemřel slavný boxer Muhammad Ali? Na celé této události byly paradoxně nejsmutnější virální  texty plné Aliho citátů, které několik dní po jeho smrti zdobily KAŽDÉ medium, šířily se po celém internetu a lidé v komentářích skrz falešné slzy opěvovali, jaký to byl génius a jak svět přišel o legendu.

Dnes už po něm s prominutím neštěkne ani pes. Na jednu stranu je to smutné, na druhou se ti přemýšlivější z nás mohou na vlastní kůži přesvědčit, jak funguje masová psychóza a jak prchavá je lidská pozornost (vědomosti, které se nepochybně hodí každému prodejci :)). To samé bylo, když na začátku roku zemřel David Bowie. Chvíli to vypadalo, že ten “nesnesitelný” zármutek každého druhého uživatele snad shodí celý internet.

V životě se držím zásady, že tam, kde jsou všichni, já být nemusím. Buď jsem tam před nimi, nebo po nich, ale pěkně sám a v klidu. A Muhammad Ali není výjimkou. Myslím, že je fér nechat všechny ty trapné emoce, Facebook plný citátů a R.I.P komentáře, aby se dostatečně vytruchlili, a po pár měsících se k této osobnosti v klidu vrátit a opravdu se nad ní zamyslet. Pokud se chcete přidat, račte dál: Celý příspěvek

Kolik času trávíte v práci?

Moderní internetové firmy mívají často jedno společné – krásné prostorné kanceláře, kde je spousta různých možností vyžití. Ať už jsou to herní konzole, minigolf, nejrůznější druhy sportovišť a skluzavky – určitě mnoho z vás vidělo, jak to vypadá v Googlu nebo Facebooku. Až má člověk pocit, zda se tam vůbec pracuje 🙂 Dokonce existují celé webové servery věnované tomu, jaká firma je nejhezčí a jak se tam dá trávit čas. Občas to potom přerůstá v takové extrémy, že tam zaměstnanci vlastně bydlí. Mají tam jídelnu, sprchy, fitko, kino atd. a jsou firmou vlastně pohlceni (nemyslím to negativně).

Nedávno jsem ale narazil na Twitteru na velmi zajímavý komentář z jednoho chatu, od autorů ze Slack. Ve zkratce – “work hard and go home” – čili pracuj tvrdě a jdi domů (je to mimochodem povedená obměna sousloví “work hard or go home” což by se dalo přeložit jako “makej nebo zmiz”). Je to tedy opačný přístup, kde se klade důraz na osobní, mimopracovní aktivity zaměstnanců jako prevence burnoutu a který má dobíjet energii pro pracovní vytížení. V práci pracujte a pak si dělejte co chcete, ve zkratce.

Jaký přístup se vám líbí více, případně jaký preferujete? Pevně si určíte, kdy pracujete a kdy relaxujete nebo to mícháte dohromady – střídáte práci a relax?

Výhra i prohra začínají v představách

Pana Jaroslava Homolku mám z české “branže” osobního rozvoje asi nejraději, protože (stejně jako Radek Kilevník) nechodí okolo horké kaše, nic nezkouší, nevymýšlí hlouposti, ale podává své myšlenky zcela upřímně a na rovinu. Když je něco k ničemu, řekne to rovnou. Navíc je z něj cítit, že jenom nepapouškuje knihy nebo motivační řečníky, ale skutečně už si něco prožil a čerpá především ze studny vlastních znalostí. Tady malý sloupek k zamyšlení z jeho “notesu”:

“Můžeme se dívat do dálky nebo jen pod nohy. Ještě hůř – jen napodobovat to, co vidíme kolem sebe. Všechno tohle určuje, jak myslíme.”

Často potkávám lidi s hlavou v oblacích. Snílky, fantasty, mám je rád, jsou zábavní, ale nejsou moc úspěšní v tom, jak své sny realizují. Přesto “tam” to všechno začíná. Jsou to Celý příspěvek

Co se můžeme naučit od Steva Jobse

Steva Jobse si pravděpodobně všichni spojujeme především se slovy jako Apple nebo iPhone. Lidí, kteří od základu změní a posunou celý jeden obor je vždy jako šafránu. Jobs však dokázal změnit hned několik oborů najednou.

Co všechno hodnotnéh si od něj můžeme vzít do našich životů? Sedm zásadních věcí vám v šesti minutách popíše toto video:

Celý příspěvek

7 návyků skutečně efektivních lidí

7 tipů, jak být efektivnější za necelých 7 minut? Jde to, když sledujete a posloucháte video, kde vám někdo zároveň názorně svou myšlenku pro lepší pochopení maluje.

Tyto tipy vznikly na základě stejnojmenné knihy od Stephena Coveye, takže žádná laciná motivace, na kterou do zítřka zapomenete, ale pragmatický a logický přístup založený na jednoduchém selském rozumu. Posuďte sami: Celý příspěvek

Audiokniha Jak zbohatnout aneb co chudí lidé nevědí

Neposlouchejte v autě rádio Impuls, jen z toho blbnete 🙂 Mám už slušnou sbírku audioknih a přednášek. Tuto jsem doposlouchal tento týden a byla super. Trošku radikální, trošku moc zabíhala do detailu a extrému, ale nesmírně motivační. Jedinou otázku mám, kdo je sakra Vladimír Procházka?

jak-zbohatnout-aneb-co-chudi-nevedi-duze

>>> Ukázka zdarma + Audiokniha + další podrobnosti <<<

Poslouchejte naplno! Radek Kilevník

Televizi říkám ne! Radši knihu – Od nuly k jedničce

Dočetl jsem další úžasný kousek, doslova na dva dechy. Ležela mi tady docela dlouho, protože je na pohled hnusná a vypadá jako od České pošty, ke které mám averzi. Včera jsem si ale všiml, že jí napsal Peter Thiel a že jen grafik od Melvila by potřeboval za uši 🙂 Přikládám na fotce níže věc, která mě nejvíc oslovila, taky nerad nosím oblek a zařekl jsem se, že už ho na sebe nikdy v životě nevezmu a jsem rád, že to vidí moderní generace taky tak. Další skvělé myšlenky?

20160315_175900

  • budujte od nuly k jedničce, ne od jedničky dál, protože monopol je vždy lepší z mnoha důvodů
  • budujte horizontálně, nejen vertikálně
  • ovládněte nejprve dokonale jednu niku, než se začnete rozpínat

a mnoho mnoho dalších. Kdo chce vědět víc, kupte si tuto knihu, vypněte sakra konečně televizi a jděte si číst. Ještě chci dodat, že TV nemám několik let připojenou do antény, vysílání nesnáším. Mám jí na filmy po večerech a na dokumenty 🙂

20160315_180042

Makejte na sobě naplno! Radek Kilevník

Tento článek bych rád věnoval svému úžasnému CTO Michalovi Škoulovi, bez kterého bych nebyl zdaleka kde jsem.

 

Hýčkejme si desáté pány

Nechápete nadpis článku? Ne nepiji už od rána 🙂 jen se ke mě dostal jeden zajímavý příběh a je to k zamyšlení a tak v nezměněné podobě cituji níže:

Dnes se probíraly daně v jedné uzavřené skupině. Někteří se divili, že při příjmu nad 1,2 mil budou automaticky zdaněni ještě tzv. Solidární daní.

fy9ilvy3nf701u4jb3qd

K tomu jeden kolega napsal tento poučný příspěvek (sdílím a tleskám):

Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.

Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1 000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat. Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100 % úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %. Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.

Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal. “Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?”, křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: “A tenhleten dostane hned 100!” “To je pravda!”, křičel pátý pán, “Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!”. “Opravdu!”, přidal se sedmý, “takže jemu stovku a mně jen dvacku?!”. Rozkřičeli se i první čtyři pánové: “A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!” A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.

Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.

A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku, na Bali a i jinde na světě je spousta pěkných míst.

 

 

Radkova knihovna, police číslo 1

Napadla mě zajímavá věc. Mám sice obrovskou frontu knížek co chci přečíst, takže bych měl spíš postupovat vpřed, ale mohl bych si spolu s vámi, připomenout co už jsem přečetl. Pokud to tu někdo čte, napište mi něco do komentářů, abych věděl že to mám pro koho dělat! (denně sem chodí kolem 200 unikátních návštěvníků, ale vím že neradi komentujete, jenže je to jediná interakce, která je mi odměnou za to, že si dám s nějakým článkem práci).

Napadlo mě udělat vždy fotku jedné přihrádky (mám trochu divnou knihovnu, nejsou to jen police :)) a napíšu jednu až dvě věty ke každé knize, co tam je. Nijak jsem to nerovnal, netřídil, ani jsem neutřel prach, tak mě prosím omluvte.

U mnoha už nevím o čem to bylo, proto jsem seznam čísloval. Pokud k tomu chcete cokoliv dodat, pište do komentářů nebo na radek@exitshop.cz a já to tam milerád doplním.

20160303_182249

  1. Baťa, švec který dobyl světa. Je to dlouho co jsem jí četl, ale tady stejně nemám co říct. Baťa je můj velký idol a vzor, takže kdyby kniha byla jakákoliv, mě se moc líbila.
  2. 70 tipů pro hodnocení pracovníků. Tento druh knihy je pro mě utrpení. Ani jeden příběh, studie, nic. Ale zmákl jsem to. Nevím zda mi to pomohlo protože hodnocení na mojí úrovni je spíš asi o intuici, ale budiž. Ztráta času to nebyla.
  3. 3x Baťa DVD. Není kniha ale do knihovny to podle mě patří. Nemám bohužel DVD přehrávač (vše dávám do ExitShopu :)) koupil jsem to předražené ve Zlíně v muzeu, ale je to úžasné. Hlavně reklamy z té doby. Natáčeli celé krátké příběhy, jak poctivý prodejce prosperuje, jak se vozí suroviny z Afriky atp. Moc zajímavé a Baťa je king prostě.
  4. Tomáš Baťa ve vzpomínkách našich prodavačů. Hezky napsané, je to zase něco jiného. Co mě tam nejvíc zaujalo, bylo že Baťa měl zvyk, že když někoho potkal, musel mu ten člověk nahlásit kolik dneska prodal. Lidi se snažili protože se styděli že by pro něj měli špatné zprávy. Druhá zajímavá věc byla když vytáhl někoho z nějaké prodejny a řekl mu máte rok na rozjetí 30 Slovenských prodejen. Hodně štěstí 🙂 nevím no, asi si to ani nejde představit.
  5. Restart. To je klasika. Už to je dlouho co jsem jí četl a ukazuje věci z jiných stránek než je zvykem. Tohle doporučuji každému na začátku podnikání.
  6. Nic než marketing. Tak tady si bohužel nevzpomínám vůbec. Ale i proto toto píšu. Až bude čas, vrátím se k ní a napíšu sem a kdo jste jí četl, nestyďte se a napište.
  7. Přátelské rady. Nevím už přesně jaké to byly, ale vím že byly dobré. Mohu doporučit 🙂 vrátím se k ní.
  8. Poznej svůj cíl. Toto není podnikatelská kniha. Já čtu i sluníčkové. Kladení cílů je klíčové, nikomu tato kniha nemůže uškodit.
  9. Kopni do té bedny. Nepamatuji si přesně obsah, ale vím že jsem se o ní s někým bavil a říkal že ho taky pořádně nakopla. Pamatuji si že byla dobrá, ale nevím přesně o čem.
  10. Prodávat je lidské. Je hezké si počíst knihu, kde je prodejce líčen jako člověk a prodej jako normální povolání. Byla dobrá, mohu doporučit.
  11. Nesmělý prezident. To byl myslím popis profesní dráhy Trumana. Vím že jsem to dočetl a že mě to bavilo.
  12. Realita podnikání. Tady si živě pamatuji jednu větu. (možná jí zkomolím, ale pamatuji si pointu) Lidé si myslí že co Guy (autor) vezme do ruky, promění se ve zlato. Ve skutečnosti se Guy objeví vždy tam, kde se objeví zlato.
  13. Síla zvyku. Moc nevím o čem to bylo, jen že lidé drží nesmyslné zvyky a o tom jak se jich zbavit. Vím že jsem to se zájmem dočetl.
  14. Myšlení rychlé a pomalé. Toto je dobrá kniha. Jenže když něco píše autor Nobelovi ceny, těžko se drží tempo. Tato kniha byla skvělá do půlky, druhou půlku jsem už nepobíral tak jsem to vzdal. Zkuste Melvila poprosit, že chcete jen první polovinu. Ale já myslím že tam mají právě obrovskou hromadu těch druhých půlek. Byl jsem na jedné přednášce od Melvila a naznačovali to tam taky 🙂
  15. Jak prodávat když nikdo nekupuje. Klasická situace když chce někdo vytěžit něco z krize. Ale pamatuji si, že tam byly nějaké zajímavé věci a že jsem jí dočetl.
  16. Globální samoobsluha. Úžasná kniha. Bezos není člověk kterého by chtěl člověk uctívat, třeba jako Muska, ale něco prostě vybudoval a zaslouží si velký respekt. Strašně moc věcí z této knihy si pamatuji a uplatňuji je každý den v podnikání a v přístupu k eshopu. Třeba to, že byl 11 let ve ztrátě 😀

Celý příspěvek